Guvernatorët romakë të Ilirikut

Nga Wikipedia, enciklopedia e lirë
Provinca e Ilirikut në kuadër të Perandorisë Romake

Kjo është lista e guvernatorëve romakë të njohur të provincës së Ilirikut, të vendosur në shtetet moderne të Hungarisë, Serbisë, Kroacisë, Sllovenisë dhe Bosnjës . Pas revoltës dalmato-panoniane të viteve 6-9, provinca u nda në Ilirikun e Poshtëm ose Panoninë dhe Ilirikun e Sipërm ose Dalmacinë .

Iliria dhe Iliriku[Redakto | Redakto nëpërmjet kodit]

Provinca e re e Ilirikut, përfshinte pjesën më të madhe të Ilirisë. Si provincë ajo ekzistonte tashmë, sipas Ronald Syme paktën që nga viti 16 p.e.s. ose në çdo rast nga fushatat ushtarake të Oktavianit në Ilirik (35-33 [1] [2]

Vetëm pas revoltës së madhe ilire të viteve 6-9 të erës sonë, Iliria u nda në krahina, superior dhe inferior . Me shumë mundësi kjo që kjo të ketë ndodhur në fillimin e sundimit të Tiberit (midis viteve 14 dhe 20 ).

Ai u qeveris nga një prokonsull (p.sh . Silius Nerva) të paktën deri në vitin 10 të erës sonëdhe pastaj nga viti 14 nga një legatus Augusti pro praetore (Marco Vinicius).

HISTORIKU I ILIRIKUT
perpara pushtimit romak
Panonia
( Panonët )
Iliriku
Panonia
mes viteve 35/33 a. C. dhe 16 a. C. [3]
Iliriku
mes viteve 8 - 9
Illyricum Superior
(rrethi ushtarak? )
Illyricum Inferior

(rrethi ushtarak? )
mes viteve 14 - 20. C.


(krijimi i dy provincave romake )

Lista e guvernatorëve[Redakto | Redakto nëpërmjet kodit]

Lista dei Governatori romani dell'Illyricum
Anno
Lucio Cecilio Metello Dalmatico

(proconsul)
Gaio Cosconio[4]

(proconsul)
Gaio Antonio (?)[6]

(propraetor?)
Quinto Cornifico[7]

(questor pro praetore)
Publio Sulpicio Rufo.[8]

(propraetor?)
Publio Vatinio

(proconsul)
Publio Silio Nerva[10]

(proconsul)
Marco Vinicio (?)

(forse l'ultimo proconsul)[11]
Marco Vipsanio Agrippa

(proconsul)
Tiberio Claudio Nerone[12]

(primo legatus Augusti pro praetore[11]
Marco Vinicio (?)[13]
Sesto Appuleio[14]
Lucio Domizio Enobarbo[15]
Marco Vinicio (?)
Gneo Cornelio Lentulo l'Augure (?)[16]
Marco Valerio Messalla Messallino[17]
Marco Plauzio Silvano[18]
dall'8/9?[19]
Governatori romani della Pannonia

Shih edhe[Redakto | Redakto nëpërmjet kodit]

Litreratura[Redakto | Redakto nëpërmjet kodit]

Referime[Redakto | Redakto nëpërmjet kodit]

  1. ^ a b (Syme 1971, Governors of Pannonia & p. 178)
  2. ^ a b c (Cesare, De bello gallico & II, 35.2, III, 7.1 e V, 1.5); (Plutarco & Cesare, 14.10): (Svetonio, Vite dei Cesari & Cesare, 23 e 29).
  3. ^ Inscriptiones Latinae Selectae, 899, Aenona.
  4. ^ (Eutropio & VI, 4); (Orosio & V, 23, 23); (Wilkes 1969 & p. 35).
  5. ^ (Keppie 1998 & pp. 80-81); (Carcopino 1981 & pp. 255-260); (Piganiol 1989 & pp. 432-433).
  6. ^ (Appiano & Guerra civile, II, 41); (Cassio Dione & XLI, 40 e XLII, 11.2); (Floro & II, 30-33); (Orosio & VI, 15.8-9); (Livio, Periochae 110); (Lucano & IV, 402-581); (Cesare, De bello civili & III, 4.2 e 10.5).
  7. ^ Friedrich Münzer: Cornificius. In: Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft (RE). Band IV, Stuttgart IV, Sp. 1624 (n.8).
  8. ^ (Cicerone, Epistulae ad familiares & 13, 77); Friedrich Münzer: Sulpicius 93. In: Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft (RE). Band IV, Stuttgart IV, Sp. 849 (n.1).
  9. ^ (Dobó 1968 & p. 10).
  10. ^ (Dione & LIV 20.2); ILS 899, Aenona; (Dobó 1968 & p. 15).
  11. ^ a b (Syme 1971, Augustus and the south slav lands & p. 14).
  12. ^ (Syme 1971, Governors of Pannonia & p. 179); (Dobó 1968 & pp. 15-16).
  13. ^ (Dobó 1968 & pp. 16-18).
  14. ^ (Dobó 1968 & p. 19).
  15. ^ (Dobó 1968 & pp. 19-20).
  16. ^ (Syme 1971, Governors of Pannonia & pp. 181-182); (Syme 1934 & pp. 113 ss).
  17. ^ (Dobó 1968 & pp. 20-21).
  18. ^ (Dobó 1968 & pp. 21-22).
  19. ^ (Dobó 1968 & p. 22).